SVĚtový DEn Koulí 2010 - Ořech

Po páteční chumelenici se těšíme, že se konečně dostaneme někam, kde už sníh není. Vyjíždíme ze zasněženého Jablonce, za Turnovem sníh mizí a kolem Boleslavi po něm není ani památky. Levý pruh dálnice postupně bělá, předjíždějící auta vyvážejí bílou clonu, sněží stále víc a víc. Viditelnost se snižuje a projetý pruh, kde je vidět alespoň trochu asfaltu je stále užší. Před Prahou už je opravdová vánice, naštěstí cestu zdoláváme bez úhony ale o jarním terénu si budeme muset nechat zdát. Bláznů jako my moc není a tak se nakonec v Ořechu sjíždí 12 dvojic. 4 z Osiky, 3 z Japka (Miloš a Kubrt = MK, Ondra a Tomáš = OT, Milan a Klára = MY), 2 z Loděnice stejně jako z domácího klubu a Demčíkovi z Roudnice. Hraje se 4 kolový švýcar bez KO.

V prvním kole je to souboj Japko – Osika. Bohužel start se nevydařil. MK prohrávají se Štěpánek-Mrázová 11:13, OT se Špitálský-Radoušová 9:13 a MY s Kraus-Mráz dokonce 4:13.

Ve druhém kole je to lepší, MK sice opět prohrávají s domácím Lešou 5:13 ale OT porážejí Demčíky z planety Jupiter 13:7 a na cestu jim Ondra dává ještě školení o zvedání nohy při střelbě. MY máme další Osiku Jirkovský-Přibyl a vítězíme po vyrovnaném boji 13:12 (nakonec vystřeluji Klářinu kouli i s košonkem za potřebné tři body).

Mimozemšťani neodlétají ale nastupují proti MK. Ti se snaží ale v koncovce se opět nedaří, prohra 8:13. OT snadno porážejí Loděnické Marhoul-Paták 13:1 a MY bojujeme potřetí s Plzeňáky Mrázová-Štěpánek, vítězíme 13:9.

V posledním kole bojujeme o bednu i čestný úspěch. Plzně se nezbavíme, MK opět v závěru nestačí na Špitálský-Radoušová, 11:13, stejně jako OT na Mrázová-Štěpánek 5:13. Uspěšní jsme jen MY, vítězíme nad domácími Glaserovi 13:1.

V minisouboji Japko-Osika prohráváme 2:5.

MK končí na konci tabulky (divné je, že byly minimálně dva týmy bez vítězství, což je při tomto systému a počtu týmů podle mě nemožné). OT vybojovali 6. místo a MY jsme se vydrápali až na bednu, celkově pěkné 2. místo a překvapení v podobě prize money.

Přes nevlídné počasí byl turnaj dobře připraven a je škoda, že se v příjemném prostředí Ořechu nesejde více týmů. Oceňuji zejména, že Ořešáci nemají „zlatokopecký“ přístup k pořádání turnaje na rozdíl od některých, jejichž turnaje nás teprve čekají.