MČR 3 finále 2010 - Brno Slatina

Po tuhém boji v regionech, kde jsme přežili klinickou smrt se vydáváme na setkání nejlepších 32 týmů v ČR. Jako posila s námi jede Miloš. Jako nejslabší tým se stáváme černými koni ve skupině smrti, kde kromě nás jsou všichni tři "bednáři" z loňského MČR, i když třetí tým v trochu pozměněném složení. Hraje se na dvě prohry a tak mockrát zaváhat nemůžeme.

Hned na začátku jsme informováni, že sandály a krátké kalhoty nad kolena budou dnes tolerovány, v neděli už ne. A tak naším největším problémem začíná být, co budeme dělat až se dostaneme do finálové osmičky. Problém s ústrojovou kázní má hlavně Miloš a Jarda. Už jsme chtěli vyslat čtvrtého hráče na nákup do Brna ale nakonec jsme si to rozmysleli, co když to nevyjde.

Začínáme proti stávajícím mistrům republiky ČB-AURA Korešové-Netušil-(Habásko), nehraje Tomáš. Začínáme velmi dobře ale pak se projevuje nestabilnost našeho výkonu (= občas hrajeme úplně hrozně) a překvapení se nekonalo. Sice jsme donutili soupeře dvakrát přemýšlet o střídání ale rozhodující je výsledek. Zápas byl zvláštní tím, že v žádné hře nikdo nedal míň než tři body: 3:0, 6:0, 6:3, 6:7, 9:7, 9:10, 9:13.

Chceme-li nějaký bod navíc, teď musíme vyhrát. Překazit nám to chce trio POP-UBU Vlk-Hlaváček-Fuksa. Jarda střídá Tomáše a jde se na to. Začínáme zase dobře ale hned na to následuje zatmění mozků a hlavně paží a dostáváme pětku. Pak místo snížení poslední koulí dáváme bod soupeři, stále se nám vzdaluje. Za stavu 8:2 opět výpadek, Miloš podává návrh, že by bylo dobré něco změnit. Všichni jsme pro ale bojíme se, ze k tomu bude příležitost. Soupeř má 4 koule u košonku a ještě jednu v ruce, všude hromada místa. Naštěstí pro nás se Filipovi povedlo mistrně kouli prohodit skulinkou mezi ostatními a tak končí dál než naše půlmetrovka. Začínáme stahovat, pod tlakem se nám hraje dobře, nemáme zábrany. Miloš střílí kouli za koulí na 10 metrů, v poslední hře musíme přehazovat naši obranu (= mizerně hozené koule které jsou naštěstí před a ne vedle nebo za), dvakrát obracíme stav ale soupeři se daří taky. Dramatický zápas, škoda kiksů na začátku: 2:0, 2:5, 2:6, 2:7, 2:8, 2:12, 3:12, 5:12, 6:12, 8:12, 10:12, 10:13.

A tak na vrchlabské kluky nedošlo, jdeme na dobré kuřecí řízečky a vzhledem ke vzdálenosti a touze ostatních hráčů provést co nejdříve hodnocení výkonu U Pada, vyrážíme domů.

Nádherné počasí, dobře připravený a zajištěný turnaj, příjemní soupeři, pěkná hra. S výkonem jsme všichni docela spokojení a chválíme se navzájem, ale ve skutečnosti nás všechny žere, že jsme přece jen jednou vyhrát mohli. Tak zase za rok.