Stolínský Křečák 2012

Z Japka jsme vyrazili pouze tři. Ondra, Black a já (Krišpa). Už při rozhazování se projevili některé nedostatky v taktické přípravě. Ondra byl unavený a snažil se to rozkouřit. Black, který nikdy neochutnal kávu a i melta je na něho moc silná, vypil energetický nápoj. Další dvě hodiny balancoval na hranici infarktu a první dva zápasy vypadával z kruhu.

Při prvním utkání jsme nezachytili začátek a než Ondra dvakrát zívl, prohrávali jsme 0:4. Pak se naštěstí začalo dařit  a my vyhráváme 13:4.

Na druhý zápas se posunujeme na hřiště č.4 proti polskému týmu. Hra je to napínavá, zajímavá a plná nečekaných zvratů. V bodování se oba týmy střídáme. Bohužel soupeř boduje po třech, my po jednom. Nakonec prohráváme na limit 4:13.

Ve třetím kole jsme natrefili na Viktora, Džonyho a Radka. Naštěstí kluci v noci asi trochu přetáhli návštěvu galerie a moc jim to nestřílelo. Black pomocí piva snížil tepovou frekvenci na 130 a přestal koule házet jak nejdál to šlo. Ondra se malinko probral a začal koule pouštět až k soupeřovým koulím. Vítězíme 13:6.

Ve čtvrtém kole náš tým šlape jako dobře namazaný stroj (Black 3 piva, já krém s ochr.faktorem 50). Ondrovi je zima a díky tomu má výborný cuk na střelbu. Výhra 13:něco.

Po základní části končíme na 6. místě (hned za poláky) a postupujeme mezi nejlepší 8.

První utkání v KO nastupujeme proti rodině Ježků. Máme úchvatný začátek. Šup šup a už vedeme 9:2. Hop bum a zvyšujeme na 12:6.  Výborně jsme nahodili, soupeř vyházel pět koulí a stále máme 3 cm od košonku třináctý bod. Ježek prostřední odhazuje poslední kuli, špatně trefil směr a ona dopadá úplně mimo osu. Jenže tam byl kámen a koule je v tu ránu nalepená na košonu. Našich 5 koulí se s tím snaží něco udělat ale jako by byly začarovaný ( chvíli před tím přišla Ježkům zafandit Iveta Hájková, tak nevím). A co bylo dál, to přesně netuším. Jenom si pamatuju jak Ježek nejstarší vyskočil 2 metry do vzduchu, Black překousnul PET flašku a Ondra spolknul kouli. 12:13.

Další souboj jsme vyhráli nad týmem z Vojnova Městce

O páté místo hrajeme na hřišti č.4 znovu proti  polskému týmu. Tentokrát hrajeme mnohem agresivněji a již v 52.minutě se nám podařil únik a ujímáme se vedení 4:3. Za dalších 10 minut utkání končí 4:13.

Šestý místo není špatný a dokonce jsme se mohli vyfotit s těma nejlepšíma (nejhezčíma).

P.S. Viktor říkal, že do Vrchlabí jezdí  na mele. Za boha jsme nemohli přijít na to, na jakém zvířeti Viktor jezdí.

/