Podřipský pohár 2012 - Vědomice

Na turnaj, pořádaný SK Saharou, vyjelo JAPKO ve velmi silné sestavě 4 týmů. Na rozdíl od jarního turnaje, kdy na kurtech úřadovala téměř vichřice a silný déšť, tentokrát počasí odpovídalo názvu pořádajícího klubu, slunce pralo jako o závod. Hrál se čtyřkolový švýcar a dohrávaná KO šestnáctka.

President Japka Milan vzal na turnaj pod svá ochranná křídla nejčerstvějšího hráče klubu Kuchyho (Michal Kuchař), já jsem hrál s Janou, Black s Krišpou a Vojta s Kubrtem. Posledně jmenovaná dvojice se dohodla na účasti až v pátek večer, v průběhu Kubrtova bezstarostně rozjetého začátku víkendu, takže Vojta neměl úplnou jistotu, že bude ráno mít spoluhráče, ale nakonec vše dobře dopadlo a vyrazili jsme v osmi.

Milan a Kuchy rozjeli turnaj úspěšně, přejeli jasně domácí Pillery a pak porazili Preussovic bratrskou dvojici, až ve třetím kole podlehli v Japkovražedném boji mně s Janou. Na závěr porazili ukrajinský tým a byl z toho jasný postup ze čtvrté pozice po švýcaru.

Jana a já jsme procházeli švýcarem celkem dobře (přes Kulovou osmu – Koudelkovou, přes Kolovou – Ivoše Kacerovského a výše uvedenou Japkovou dvojici Milan - Kuchy). Po druhém kole se mi zase jednou podařil můj nepříliš povedený fór a zapsal jsem obráceně výsledek, takže se muselo nasazení pro 3. kolo předělat. Závěrečný zápas nám určil za soupeře Demčíky. Průběh byl vyrovnaný, úspěšně jsme ignorovali akustickou stránku zápasu, ale konec nám moc nevyšel a prohráli jsme těsně ve 2. náhozu po limitu 11:12. Tím jsme ale asi umožnili Blackovi s Krišpou postup díky lepšímu bucholzi od Demčíků. Postoupili jsme z 3. místa.

Black a Krišpa nejprve s kanárem přehráli Kulovou osmu – Krejčínovou, pak ale nestačili na Demčíky. Ve 3. kole o fous porazili Béďu Kocourka po limitu, ale potom zas o fous podlehli výborně hrající dvojici Koláčných z Osiky. Nicméně bilance 2:2 jim stačila na postup ze 14. pozice.

Největší drama předváděl tým Vojta – Kubrt. Kubrtovi nebylo po ránu nejlépe a v průběhu švýcara se šance na jeho přežití spíše snižovala, přičemž spolu s tím postupně mizela jeho střelecká dispozice. Nejprve přehráli Koláčné z Osiky, potom už jen s odřenýma ušima přešli přes dvojici Beránek – Mrázková z Kolové po limitu 12:11. Naštěstí měli možnost se trochu vzpamatovat s Ukrajinou, kterou přehráli bez problémů, následně ale prohráli v nervózním utkání s Pešoutem z Aury. Postoupili v pohodě z 5. místa. Tím se završila velmi úspěšná účast Japka v první fázi turnaje, když všechny 4 týmy postoupily do KO.

Přestávku před zahájením KO jsme věnovali částečně odpočinku, částečně exhumaci Kubrta, který vypadal, že už asi pokračovat nebude. Ale po psychologické promluvě a úspěšné aplikace chleba a Redbullu byl schopen hrát dál, a to čím dál lépe.

Hned na začátku KO jsme se střetli s naším týmem Black – Krišpa. Nebyla na nich znát žádná vděčnost za náš příspěvek k jejich postupu, po naší chybě se jim podařilo dát nám dokonce šestku a nakonec jasně vyhráli. My jsme tak byli posláni do boje o 9. místo, což se nám chvíli dařilo, ale poslední zápas s Lipníkem (Mandíková – Morávek)  nám nevyšel a obsadili jsme celkové 10. místo. Black s Krišpou pak podlehli bratrům Preussovým, potom opět hlasitým Demčíkům, ale poslední vyhraný zápas proti místní dvojici Kulhánek – Suchomel jim vynesl konečné 7. místo.

Milan a Kuchy v KO nejprve podlehli domácí dvojici Kulhánek – Suchomel, potom přešli přes tým Koláčných z Osiky, ale pak už následovaly jen 2 prohry (Lipník – Mandíková a Kolová – Horáček). Vzhledem k tomu, že Kuchy je začátečník, představuje celkové 12. místo velmi pěkný výsledek.

Oživený Kubrt s Vojtou nejprve v KO přešli (opět) přes dvojici Koláčných, (ti už museli mít ten den Japka opravdu plné zuby), potom ale měli ve čtvrtfinálovém zápase s domácími Kulhánkem a Suchomelem hodně namále. Prohrávali už 11:2 a soupeř ještě měl koule k dispozici, ale podařilo se jim zápas otočit a vyhrát. Bylo to neskutečné, ale jejich série pokračovala dál, už na ně nikdo neudělal ani bod, takže si v semifinále vyrovnali účty s Pešoutem jedním kanárem a ve finále dali dalšího kanára bratrům Preussovým. Na takový závěr bych nevsadil při pohledu na Kubrta po švýcaru ani naši losovací minci 100 chilských pesos (cca 4,- Kč), ale tak už to někdy chodí.

Bedna:

1. Jaroslav (Kubrt) Kubík , Vojta Lukáš - Japko

2. Ondřej Preuss, Michal Preuss - POP Praha

3. Miroslav Pešout, Jarmila Růžičková

Takže shrnuto – přežili jsme saharské vedro, Demčíkovy projevy, Japko obsadilo první, sedmé, desáté a dvanácté místo, dali jsme si tradiční Pillerovo sádlo s okurčičkou, viděli propagační přistání parašutistů přímo na kurty, nedostali jsme ani jedno žihadlo, přestože sršni mají hnízdo přímo v klubovně Sahary, prostě bezvadný turnaj. Když jsme před odjezdem mluvili s Milanem Demčíkem, chtěl, ať dáme do zápisu z turnaje, že ruší svými hlasitými projevy soupeře i hráče na okolních kurtech, a že si to určitě pak bude pamatovat. Připadalo nám to nepřiměřené, nikam jsme nic nedali, snad si to bude pamatovat i tak. Každopádně se budeme do Vědomic těšit na další turnaj. V pořádku jsme dojeli domů a mohli jsme s klidným svědomím provolat Blackovo heslo:

JAPKO JEDE !!!

/