Centrope Cup Slovakia 2012

Na Centrope Cup Slovakia 2012 jsme se vydali už v pátek dopoledne, abychom se stihli ještě před setměním podívat na terén v zahradě prezidentského paláce. Tam jsme se také potkali s téměř kompletní sestavou veteránů z mistrovství Evropy 55+, z dánské sestavy chyběla jen Alena Korešová, takže jsme jim mohli poblahopřát k dosaženému umístění. Z vyprávění Jirky Koreše st. bylo znát, že i pro hráče s jeho zkušenostmi to byl silný zážitek. Krátce jsme potrénovali, terén se od loňska nezměnil, tak už jsme se těšili na ranní zahájení.

Ráno jsme se setkali s naším spoluhráčem do trojice, kterým byl tentokrát Petr Stoklásek, a po úvodním ceremoniálu mohl začít pětikolový švýcar s následným KO 32. V prvním kole jsme zahájili proti týmu Slovakia 1 (manželé Hronští a Milan Sobolič). Nic se nám nedařilo a velmi rychle jsme prohráli. Druhé kolo proti mladé maďarské trojici vypadalo lépe, vedli jsme, ale soupeř vyrovnal hru a dlouho nebylo rozhodnuto. V tomto zápase se zhodnotily zkušenosti Petra Stokláska, změnami strategie a volby terénu náhozu se nakonec podařilo soupeře zdolat.

Dalším soupeřem byl tým Austria 5, tentokráte jsme hráli na hlubším štěrku a celkem jednoznačný průběh skončil jasným vítězstvím. S bilancí 2:1 jsme napjatě čekali, koho nám rozpis přinese do 4. kola. Čekali nás manželé Krpcovi, doplnění Martinem Pírkem, dal se čekat tuhý boj. Po vyrovnaném začátku  došlo ke zlomu. K odraženému košonu na cca 12 metrů Jana Krpcová umístila svoji kouli téměř nepřekonatelně, po chvíli rozmýšlení jsem se rozhodl pro střelu a podařilo se mi kouli odstranit. V tomto náhozu jsme zabodovali, soupeři trochu znervózněli a ztratili svou obvyklou jistotu v umísťování i ve střelbě. Nám se dařilo a zápas jsme dotáhli k vítězství.

V pátém kole jsme hráli proti silnému slovenskému týmu Triangulo (Adler, Lančarič, Sedláček). Začátek nám utekl,  po zlepšeném výkonu jsme dotahovali, ale na obrat už to nestačilo. Nicméně podle Petra Stokláska to byl náš nejlepší zápas v turnaji. Po švýcaru jsme tedy s bilancí 3:2 skončili na 28. místě a šli jsme do KO. Bohužel pro nás nám naše umístění přisoudilo za soupeře slovinský tým Slovenia DDT (Dragan, Dragan, Toni), který byl nad naše síly.

Výsledkem bylo 17.-32. místo, podařilo se nám tedy obhájit loňské umístění. Potom už jsme mohli jen v klidu sledovat další průběh turnaje, hlavně sestavu Hanka Šrubařová, Michal Habásko a Oscar Sorio, které jsme si tipli na celkové vítěze. Tip nám nevyšel, skončili třetí, ve finálovém zápase pak Varani (Pavel a Lukáš doplnění Sanderem Beukersem) podlehli slovinskému týmu Marko Brajer, Matej Kršinar, Adam Sefič. Mohu jen souhlasit s hodnocením Habiho na stránkách Aury, že se proti loňsku úroveň v Bratislavě velmi zlepšila (i když došlo pivo už po sedmnácté hodině a obsluha na požadavek dovezení dalšího reagovala slovy: Veď už aj tak o chvílu končíte.). Celkově pěkný turnaj byl oslabený ještě o část české špičky, která úspěšně reprezentovala v polských Katovicích, ale to už je jiná kapitola.

Druhý den jsme se ještě zúčastnili v krásném prostředí Rančíku tradičního (10. ročník) turnaje „Zbohom leto“, který se nám loni velmi líbil a vydařil. Letos bylo všechno pěkné, něco i lepší, např. skvělý oběd, ale už ne naše výkony. Byl to turnaj dvojic, pětikolový švýcar, který jsme absolvovali s velkými výkyvy. V jednom zápase super výkon, v dalším nic. Bohužel slabší výkony převážily, takže 2 výhry nestačily na postup do osmičky. Protože ale cca od 13 hodin hustě pršelo, celkem nám ani nevadilo odjet dříve, alespoň jsme byli v rozumnou dobu doma.

/