MČR 50+ 2010 - Vrchlabí

Naladěn sobotním úspěchem se vydávám s ostatními páprdy, kteří si myslí, kdovíjak nejsou ještě mladí, znovu do Vrchlabí. Po loňské velmi dobré účasti (20 týmů) je to letos pěkná bída. Je nás jen 7 trojic. O ženách raději ani nemluvit. Takže teď o tom, jak jsem se na stará kolena mohl státi mistrem republiky.

Pod vedením kapitána a spolujmenovce Demčíka z Jupitera a podpory Rudy Vaníčka ze vzdáleného LEAPu Cheb vyrážíme do boje. Dvě skupiny jsou sestaveny na rozehru, do semifinále postupuje přímo vítěz čtyřčlenné, ostatní si to rozdají v děravém čtvrtfinále, každý má ještě šanci na titul. Z počátku docela dost prší a tak je hřiště měkčí, což nám docela vyhovuje.

Zahajujeme s Vrchlabím Švimberský-Žižka-Čermák. Ke konci nám šlapou na paty ale držíme se až do konce a vítězíme 13:10. Ve druhém utkání se Stolínem Ježek J.-Škoda-Hájek máme ve dvou hrách šanci dohrát. Jsme potrestáni, za stavu 12:9 dostáváme čtyřku. Přes prohru 12:13 vyhráváme naši tříčlennou skupinu. Máme času dost, poslední kolo stojíme a tak si jdeme dát řízek se salátem.

Ve čtvrtfinále hladce vítězíme 13:2 nad OSIKA Špitálský-Mráz-Přibyl a tito šťastlivci mohou jet domů. Nás čeká zápolení o medaile.

Proti klubově smíšenému týmu jako my AURA-POP-Český ráj Vlk-Pešout-Kocourek nastupuje i náš kapitán s despektem. Navíc hřiště je tvrdé a hraje se po uhlopříčkách a to nám moc nevyhovuje. K tomu se připojuje moje mizerná hra a jsme rádi, že alespoň jednou bodujeme. Sen o titulu se rychle rozplývá, prohráváme 3:13.

V boji o bronz je to ještě horší, nevede se nám skoro nic a Vrchlabí Řezníček-Bím-Štěpánek nás porážejí 2:13 a tak alespoň ta bronzová zůstává doma.

Pro úplnost titul získává tým, se kterým jediným jsme nehráli a to Stolín Ježek Vl.-Vejrek-Mallat.

Už se těším na rok 2013, to už dáme dohromady klubovou trojku. Pokud tedy toto MČR do té doby nezajde na úbytě. Možná by bylo vhodné se zase s těmi ženskými smíchat jako ve všech ostatních kategoriích. Stejně se nikdo nikam reprezentovat nechystá.