St. Marienthal 2012

V sobotu za svítání, které slibovalo nádherné počasí, odjely do Německa reprezentovat JAPKO dvě trojice, které vzešly z dlouhého dohadování, a to ve složení Tomík-Jarda-Miloš a Black-Kuchy-Jardith. Příjemnou cestu severním pohraničím, narušil snad jenom drobný incident s německým motoristou na křižovatce v Žitavě. Vysvětlím. Pokud v Německu stojíte na křižovatce na červené s tím, že chcete odbočit doprava a někdo na vás zezadu troubí, zaměřte svoji pozornost na semafor, kde patrně objevíte celkem nenápadnou zelenou šipku ukazující doprava, což je pro vás pokyn, abyste nezdržovali provoz a směle odbočili, teda pokud zleva nic nejede samozřejmě.

Někde na půli cesty mezi Žitavou a Görlitz uvidíte po pravé straně v údolí věže barokního kláštera St. Marienthal, který mimochodem stále slouží svému účelu, takže musíte počítat s tím, že během hry vám přes hřiště může přejít jeptiška či františkánský mnich (nebo i něco většího viz. dále).

Po příchodu na místo nic nenasvědčovalo tomu, že by se zde za necelou hodinu měl konat mezinárodní turnaj. Nicméně hlavní organizátor Martin Silkeit nás ujistil, že hrát se bude. Celkem se prezentovalo dvanáct trojic z toho čtyři z Čech (2xJapko a 2xVědomice) tým z Polska a zbytek byli domácí borci.

Po zaplacení startovného (5 Euro na osobu) byl vyhlášen tříkolový Švýcar bez limitu s tím, že prvních osm bude hrát KO a zbylí si zahrají turnaj B. "Los" poslal v prvním kole proti sobě oba naše týmy a oba týmy z Vědomic, což se setkalo s velkou nevolí a tak po protestech obou klubů nastupujeme proti vědomickým týmům. Protože hřiště nejsou určena zbyl na nás sluncem prozářený proužek země před domovem důchodců svou tvrdostí připomínající beton. Chápu, že se to nesetkalo s pochopením osazenstva domu.

Začátek hry týmu TJM se Jardovi vůbec nezdařil. Snad nervozita, snad konjunkce Jupitera se Saturnem způsobila, že první koule skončila poměrně daleko od košonku a protože ani Miloš, věčný optimista, o ní nemohl prohlásit, že vynikající, zdálo se, že Lapihuska ml. ji musí celkem lehce překonat, ale opak byl pravdou. Nezvyklý sklon hřiště způsobil, že další dvě nebo tři koule soupeřů končí v autu. A tak tým TJM zvyklý na Libverdské trajektorie hodů celkem v poklidu končí se skóre 13:5. Obdobně jsou na tom BKJ a i oni po drobné zápletce poráží Pillera a spol. V dalším kole už však nic neukecáme a rozdáme si to tentokrát v hlubokém štěrku o jistý postup do KO. BKJ nedávají TJM šanci a celkem jasně vyhrávají 13:4 nebo tak nějak. S jistotou postupu do KO tak BKJ nastupuje proti ambicioznímu týmu z Drážďan. Snad jistá nekoncentrovanost či fakt, že v průběhu hry na hřišti zaparkoval výletní autobus, způsobil, že postup nepotvrdili třetí výhrou. TJM musí v rozhodujícím kole Švýcara porazit silný tým z Polska, což se nepovedlo.

Celkem zklamáni z toho, že jsme nepostoupili diskutujeme o tom, jestli se máme přihlásit do B turnaje, když v tom naši diskuzi přeruší oznámení dvojic pro KO, kde se objevují oba JAPKOvé týmy. TJM se tak střetne s přemožiteli BKJ ze Švýcara a BKJ hraje s dalším německým týmem. TJM nehraje špatně, ale záhy prohrává 7:0. Po té ovšem pod mistrovským Milošovým vedením a jeho neskutečným střelám, srovnává na 7:7. A pak třináctý bod zaplasuje kdo jiný než Miloš. Konečný výsledek je 13:11 a postupujeme do semifinále.

V semifinále čeká na TJM vítěz z duelu s BKJ. Vyzbrojeni jejich poznatky nastupujeme do semifinálového duelu, který se zájmem sleduje i legendární JJ s číslem 68 (mimochodem tým TJM má číslo 6 a BKJ číslo 8, náhoda?). V tomto zápase se pak naplno ukázalo, jak důležité bylo, že TJM nepodcenil psychologickou přípravu a před turnajem zašel do Biblické zahrady nabrat duševní rovnováhu, což se vyplatilo nejen ve vypjatých zápasech ale i při snad nekonečné době, kdy se soupeřova plasérka soustřeďovala na svůj hod.

Ve finále čekají TJM nepříjemní Poláci, se kterými celkem lehce prohrávají 13:3. A tak kromě příjemného pocitu si z turnaje odvážíme 60 Euro za druhé místo.