Château Náměšť 2013

Předpověď počasí žádná sláva a taky to tak bylo. Přesto na prestižní turnaj na Hanou vydaly z našeho klubu skoro tři týmy. Pět hráčů jelo už v pátek (Petr, Jana, Šárka, Klára a já), v Litovli bylo večer ještě počasí přijatelné. Když jsme se ale vraceli z hospody, už pršelo. Lilo celou noc a my jsme přemýšleli, jestli nemáme zůstat s oslíkem někde v suchu. Ale protože jsme ho ještě moc důkladně neprokoukli, vyjíždíme směr zámek. Kdybychom teď do tohoto počasí vyráželi z domova, asi bychom dost váhali. Ne tak Naďa a Jardith, kteří to vzali ještě přes Vrchlabí vyzvednout Romana.

Sjelo se přes čtyřicet týmů, hrálo se systémem každý s každým v osmi skupinách (5-ti a 6-ti členných). Stejně jako před týdnem v Ořechu byly podle síly nasazeny první dva týmy, ostatní se dolosovaly „náhodným generátorem týmů“. Naďa a spol. se vydala hrát šestičlennou skupinu před zámek, zbytek se sešel ve stejné pětičlenné skupině na nádvoří. Hraje se jen do 11 bodů, což všichni přivítali. Jak se ukázalo, bylo to dobré rozhodnutí.

Naďa-Jardith-Roman skončili se skóre 2:3 na zápasy a to na postup nestačí. V béčku první zápas prohrávají, na druhý se jim nedostavili soupeři a tak už raději jedou domů.

My hrajeme hned první zápas se silnou trojicí Koreš-Habásko-Kauca, do pěti bodů se držíme, dostávám školení, odkud se nahazuje košónek (vím to, ale když to skoro nikdo nedělá, nebudu papežštější než papež a navíc, s pravidly je na štíru kde kdo). Takže prohráváme. V druhém zápase s Johnnyho týmem (zajímavé je, že jako čtvrtý nalosovaný tým hrál všechny zápasy na stejném hřišti), dostáváme kanára. Žlutá trička si náš soupeř neodváží, kanárů už v předchozím kole byla plná klec. Navíc je to jen takový kanárek nedochůdče, když je jen do jedenácti. Tím pro nás hlavní turnaj vlastně skončil, můžeme hrát jen o umístění ve skupině, ale to se asi na rozdíl od švýcara s největší pravděpodobností neprojeví. Prohráváme i s mladým Ježkem, vše můžeme zvrátit v klubovém duelu. Ve složité situaci spoluhráči přemluvili Petra ke střelbě a z jejich bodu to byly naše čtyři. Zápas tím končí, vítězství nám přineslo 3. místo ve skupině (nejlepší skóre za vzájemných zápasů třech jedničkářů). Ale byli i tací, kteří skončili třetí ve skupině se čtyřmi vítězstvími. To musí dost bolet. V béčku to není o moc lepší, po úvodní prohře sice vyhráváme. Ani ve třetím utkání nehrajeme až tak špatně, zápas je dramatický do poslední koule. Tou Jura Adler vystřeluje naší a vítězí 11:10. Na zápasy 1:2, takže někde na chvostu. To před námi skončí možná i Naďa.

Petra a Janu doplňuje Jirka Karásek. V prvním zápase proti Johnnymu mají desátý bod na zemi a tři koule na dohození toho posledního. Opak je pravdou, bod bere soupeř a nakonec i vítězí. Tím si uzavřeli cestu do šestnáctky, dvě vítězství by jim bývala stačila. Ve druhém zápase porážejí Stolín ale na K-H-K taky nestačí. Závěrečná prohra je odsuzuje k 5. místu ve skupině.  V béčku vyhrávají oba úvodní zápasy. Po prohře ve třetím, navíc s týmem s jedním vítězstvím, je pan Bucholz do semifinále nepustil.

Nevlídné počasí nás provázelo celý den. Zjistili jsme, že se dá hrát v nepromokavé bundě i s kapucí na hlavě. Ale jak je vidět, ne nijak slavně. Stejně jako určitě ostatní jsme rádi, že jedeme domů. Navíc s kartónem vína, který jsme si ale museli koupit.

/