Bratislavský víkend

Napsal Petr. Uveřejněno v Turnaje

srp

2013

683 hits

Bratislavský víkend

By: Petr
In: Turnaje

Už potřetí jsme se vydali na celý víkend do Bratislavy, v sobotu na CC Slovakia, kde jsme s Janou hráli s Oldou Mallatem ze Stolína, v neděli potom na sice regionální, ale kvalitně obsazený turnaj dvojic Zbohom leto.

Centrope Cup Slovakia

se konal opět v Prezidentské zahradě v centru Bratislavy, u prezence se sešlo 88 týmů z 8 zemí. Bylo konečně jednou ideální petánkové počasí, které se letos zatím moc nevyskytovalo. Po koňakovém přivítání a úvodních projevech začal pětikolový švýcar. S Oldou jsme zatím nikdy nehráli, takže jsme se sehrávali až v prvním utkání proti slovenské juniorské reprezentaci, která se taktéž sehrávala, pro změnu před odjezdem na MS. Zjistili jsme, že nám to asi půjde, zápas jsme vyhráli a do druhého kola jsme šli proti slovinskému týmu SLOGA. Tam už se nám tolik nedařilo, chvíli to vypadalo nadějně, ale nakonec jsme prohráli. Třetí zápas proti české albrechtické trojici L. Polách, M. Poláchová, V. Žiak už bylo vše v pohodě, naopak se vůbec nedařilo soupeřům, takže jsme nečekaně hladce vyhráli kanárem. Následující zápas jsme úspěšně zvládli proti slovinskému týmu (těžko říci, kdo to byl, hrálo se pod nic neříkajícími názvy týmů, takže koho člověk neznal, ani nemusel vědět, s kým vlastně hrál). Zato poslední kolo švýcara nám určilo soupeře, u kterého nebyla nejmenší pochybnost, o koho se jedná, Zywiec-PL, Śliżovi - Andrzej, Jedrzej a Wioletta. Bojovali jsme statečně, polovinu i vyrovnaně, ale soupeř byl lepší. S bilancí 3:2 po švýcaru jsme čekali dost napjatě, jestli to bude stačit na postup do 32, ale 21. místo bylo jasné a už jsme jen mohli očekávat soupeře do KO.

V prvním zápase jsme nastoupili proti maďarskému triu „comme d´habitude“ a bez problémů jsme vyhráli. Další překážkou byl favorizovaný slovensko-lucemburský tým Maťo Lampert, Jana Lazarová a Sven Thill. Hráli jsme dobře, dařilo se nám v plasu i ve střelbě a soupeři trochu znervózněli. V infarktovém závěru, kdy jsme po limitu vedli o 3 body, po posunutí košonu do dálky a do hlubšího terénu jsme už byli bez koulí a soupeř mohl rozhodnout. Měli 4 koule na doplasování, ale plasy končily podobně jako naše v závěji štěrku, takže jsme se z výhry radovali my. Protože už bylo dost hodin a hrozilo šero, šli jsme hned bez přestávky do boje o postup do semifinále, proti slovenské trojici Jana Langová, Miro Toman a Igor Stano. Náš soupeř nehrál nijak zázračně, ale my jsme asi vyčerpali veškerý příděl energie v předchozím zápase a po nepřesných plasech a chybné střelbě jsme dohráli, takže výsledek byl 5.-8. místo. Prohra nás dost mrzela, zvláště po výborném předchozím výkonu, ale před turnajem jsme s podobným výsledkem ani nepočítali, takže nakonec obrovská radost.

Celkově hodnotíme turnaj velmi příznivě. Kromě již zmíněného počasí, které vydrželo až do konce, turnaj probíhal bez zbytečných prostojů, organizace byla bez chyby. Stravování v přilehlé restauraci Divný Janko bylo výborné a organizačně též dobře zvládnuté. Navíc prostředí prezidentské zahrady je pro petánkový turnaj ideální, příjemný stín pod spoustou stromů, dobrý terén pro hru, prostě pohoda… Olda vyrazil s částí stolínské výpravy na cestu domů, my do hotelu, na večeři a chystat se na pokračování zítra.

Závěrečné pořadí:

Dragan Antonijevič (Slovinsko: SLO BRDO MIX)
Adam Sefič (Slovinsko: SLO BRDO MIX)
Tatjana Šeruga (Slovinsko: SLO BRDO MIX)
Andrzej Śliż (Polsko: Żywiec-PL)
Wioletta Śliż (Polsko: Żywiec-PL)
Jędrzej Śliż (Polsko: Żywiec-PL)
Pavel Hejl, ml. (Česko: Fighters)
Michal Habásko (Česko: Fighters)
Dorota Hájková (Česko: Fighters)

Zbohom leto

V neděli ráno jsme překonali Dunaj a dorazili jsme do areálu Rančík na tradiční turnaj Zbohom leto, kterým se Slopak symbolicky loučí s ideální roční hrací dobou. Přihlásilo se 39 dvojic, mnoho z nich se stejně jako my předchozí den účastnilo CC Slovakia. Protože v areálu není potřebný počet hřišť, hrálo se jako obvykle čtyřkolovým švýcarem ve 2 skupinách, takže vždy 1 zápas na 50 minut + 1 nához a pak hodinu pauza. Ale přestávky nebyly na závadu, protože tento turnaj je vyloženě relaxační (čímž nemyslím, že by někdo kašlal na hru a bylo mu jedno, jak skončí), a byl aspoň čas probrat kdeco.

První dva zápasy (jeden proti finskému týmu, druhý proti mladé slovenské dvojici) jsme vyhráli, potom přišlo na lámání chleba. Čekala nás polská dámská dvojice Wiola Śliż, Joanna Kastelik. Od začátku jsme vedli, chvíli i dost výrazně, potom se ale hra srovnala, až v náhozu po limitu soupeřky vyrovnaly a pokračovalo se dále. V závěru posledního náhozu jsem Wiole vystřelil umístěnou kouli a Jana naplasovala ke košonu. Potom Joanna střílela a odhodila košon na 11 metrů ke dvěma jejich odstřeleným koulím, cca půl metru od nich. Mě se podařilo vysokým lobem umístit kouli ke košonu, soupeřky měly už poslední kouli, my ještě dvě. Joanna hodila totéž co já, navíc tak šikovně, že moji kouli odsunula a měly 3 bodující. Janě se nepodařilo přeplasovat a můj opakovaný lob skončil těsně vedle, takže po 75 minutovém boji jsme prohráli. V následujícím zápase jsme měli možnost odvety za sobotní vyřazení z boje o semifinále, narazili jsme na Miro Tomana a Janu Langovou. Odveta se nám podařila beze zbytku. V prvním náhozu jsme dali 6 (2x čisté carreau) a po necelých dvaceti minutách zazpíval kanárek. Celkově ale skóre 3:1 nestačilo na postup do semifinále, čelo naší skupiny ovládli Śliżovi. No a protože do toho začalo mírně pršet a na zápas o 5. místo bychom ještě hodinu čekali, rozhodli jsme se obsadit 6. příčku a raději jet dříve domů.

Turnaj Zbohom leto jsme si opravdu užili. Areál Rančík má příjemné, téměř komorní prostředí, v zahradě za restaurací hrála položivá náladová hudba (1 živý saxofonista + zbytek z aparatury), v přijatelném startovném byl výborný oběd – luxusní segedín případně kebab nebo 2 vegetariánské možnosti. A hlavně vládla všeobecně velmi příjemná přátelská atmosféra. Kromě toho všeho jsme si ještě vzájemně fandili s albrechtickou dvojicí Jan Bukovčík, Kamil Vajčovec, kteří hráli ve skupině B a byli kromě nás jediní zástupci českých klubů. Ti nakonec obsadili 15. místo. Doufejme, že se tradice na Rančíku udrží a budeme moci přijet i příště.

Konečné výsledky: