Svatomichalský pétanque

Tímto opožděným článkem se pokusím splatit dluh, který ku Svatomichalskému pétanque ve Smržovce mám. O tom, že se tato akce pravidelně koná během místních slavností, už nějaký ten pátek víme, nicméně ještě nikdy nebyla na naší straně ta správná vůle se přijet osobně zúčastnit. Jelikož ale odolávat turnaji za jedním kopcem se nedá věčně, tak jsme letos sebrali odvahu, nadšení a ve složení Black, Tomík a já se vydali na průzkum.

Jako rodilému smržovákovi mi vrtalo hlavou, kde se asi tak turnaj může odehrávat, neboť najít souvislou rovnou plochu s adekvátním povrchem je opravdu ve zdejším kopcovitém terénu výzva. Zvláště pak u kostela sv. Archanděla Michaela, který je zdejší dominantou - tedy v místě turnaje, kam nás nasměrovala informace z letáku. Náš Black měl jasno hned, neboť správně odhadl, že hrát se bude na trávě za kostelem a že to bude freestyle.

Ano, bylo tomu opravdu tak. Sešlo se pár místních nadšenců, hrstka dětí a mohlo se začít. Zde skutečně nešlo o nějaké body do žebříčku české asociace pétanque, ale o čistou radost ze hry samotné se spoustou vzájemné tolerance. Na počátku turnaje jsme si sjednotili lehce rozvolněná pravidla, upřesnili si herní systém, zkušenější hráči si vzali pod křídla do dvojice nějaké z přítomných dítek a společně se dali do díla. Děcka byla z pétanque nadšená a radovala se z každé povedené koule - to nás dospělejší naplňovalo příjemným pocitem. Po všech těch turnajích po naší vlasti byl tento smržovský opravdovým zpestřením a jeho smysl je skutečně někde jinde – vnímám ho především v přínosu šíření povědomí o této krásné a kultivované hře.

Výsledky nejsou až zas tak podstatné, ale jedno se potvrdilo. Klasik říká „je to kulatý“ a to se ukázalo i zde. My, relativně trénovaní hráči z JAPKA, jsme nedosáhli výše než na stříbro a bronz. Místní dvojice byla prostě lepší... Negratulujeme pouze vítězům, ale také organizátorům, kteří se do podobných akcí pouští. Pokud to jen trochu půjde, rádi se podíváme na další ročník. Držíme palce!

/